Tak jsme právě prejeli z provincie Sichuan do provincie Yunan. Projizdka pres horské cesty ve výšce téměř 3 km byla osvěžující.
Jak jsem psal. Když jsme dojeli do města Xichang měli jsme za sebou 300 km a k hranici provincie jsme se moc nepriblizi. Ted za sebou mame 600.
V Xichangu nahanime restauraci. Je poslední den roku draka a tak je téměř vše zavřené. Lidi se rozjeli za příbuznými ve všech koutech země a své živnosti ponechaly zavřené. Ještě vyzvednout Vivian, další spolužačku a můžeme pokračovat v hledání. Ve finale papkame hovězí nudle a masové knedlicky v restauraci u autobusaku. Nic moc, ape za tech 60 rmb jsme se najedli vsichni.
Zatímco my do sebe ladujeme nudle, Vivien ukecava místní pouliční prodavačku aby ji dala kilo jahod za výhodnější cenu. Ano, v tomhle kraji už jim letos vyrostli jahody. Cumim na to jak stredoevropan v cine. Vyhadano, Zváženo a my si můžeme pochutnat na sladkých jahodach. Vynikající dezert.
Yi minorita žije kolem jezera qong hai od nepaměti. Zajímavé na něm je, že se jmenuje moře. Je opravdu obrovské. Na pořádnou procházku není čas a tak zkoušíme vyjednat kola. Bohužel půjčovna za 30 minut zavírá. Vydáváme se tedy ke klidné hladině po svých. Na odpočívadle na břehu se nachází, snad jako u každého jezera, sochy všech zvířat čínského horoskopu. Pořádně si zapozujeme jak se zvířaty tak s jezerem. Modeliny hadr:)
17:00 – po obědě jsem v autě trochu zabral. Možná trochu vic. Nacházíme se poblíž města Panzhihua kousek od hranice provincie. Terén je poměrně hornaty a zatímco prejizdime horní tok Yangtze, slunce se noří do vysokých štítu. Probouzim se akorát ve chvily kdy mijime autorizovaného distributora ŠKODA auto. Zalil me pocit národní hrdosti.
Sent from my HTC Desire VT