Návštěvy čínské nemocnice byla po příjezdu nevyhnutelná. Po dvou výletech a srovnání časového rozdílu jsem se v noci probudil s teplotou 39 a ani české (západní) léky jí nesrazily. Proto jsem ráno zašel na školní kliniku, ze které mě rovnou poslali do nemocnice. “Vemte si taxi a dojeďte na tuhle adresu, nashledanou!”

Moc jsem nemeškal, sbalil si do batohu něco na převlečení, pas, zubní pastu a jel jsem na pohotovost. Bez registrace mě ale přijmout nechtěli, takže jsem nejprve letěl zaplatit registraci do systému nemocnice a až pak mi změřili tlak, teplotu, puls a poslali mě za doktorem.

Většina administrativy je automatizována pomocí terminálů. Tisk výsledků vyšetření, rozbor krve, účty za léky, potvrzení o hospitalizaci, soupis průběhu nemoci, potvrzení pro pojišťovny, to vše se dá vytisknout když máte čínské ID. Vždy je po ruce dobrovolník co vám pomůže. Jako cizinec toho bez znalosti čínštiny moc nepořídíte a musí to udělat někdo za vás. Nicméně úroveň digitalizace systémů je na docela vysoké úrovni a já jsem se s tím dokázal poprat tak abych většinu věcí vyřešil sám a nemusel každý den otravovat někoho na doprovod do nemocnice.

Vstup do nemocnice je opravdu impozantní, ale k tomu jsem se dostal až zpětně.

Český podzim ve fotografii

Říjen + Listopad 2020

Během epidemie COVID-19 jsem byl nucen odloučit se od svého nového domova v Čínském Chongqingu a na delší než dlouhou dobu jsem uvízl zpět v rodném Tachově v Čechách. Naštěstí jsem si s sebou vzal foťák. Na původně 14denní dovolenou jsem se vydal v lednu 2020, ale situace kolem neznáme epidemie se rychle změnila a přikovala mě k rodnému Tachovu na mnohem delší dobu. Poté co jsem se oklepal z ultra-rychlého přechodu na online vyučování češtiny a dokončil svůj druhý semestr na SISU jako lektor češtiny, měl jsem možnost si užít léto v Čechách v poměrně uvolněném režimu.

Na podzim jsem sice získal víza do Číny, ale vzrůstající počet nakažených v Česku přiměl Čínu přijmout nová opatření pro vstup do země právě v den mého odletu. Ani napotřetí jsem tedy zpět do Chongqingu neodletěl a zůstal v Čechách. S lepší organizací online výuky a protiepidemickými opatřeními jsem si dopřál víc času venku v přírodě. Konkrétně v Českém lese a okolí Tachova. Tady vám přináším pořízené snímky v sérii “Český podzim”.