Categories
čínské zprávy

Hector boří mýty o Číně

Hector boří mýty o Číně

Originál na: chinanews(CHN)

V originálním titulku “Španělský mladík Hector Gomez: Pro Čínu bořím mýty”

Hector Goméz pochází ze Španělska a od roku 2012 žije v Číně a v současné době pracuje v soukromé hudební škole v Chongqingu.

Během epidemie koronaviru se v médiích objevilo spousty nepravdivých informací o Číně a lživé články se šířili po Internetu jako požár. Hector se na to nemohl dívat a tak v čase volna založil blog “fact-check China“. Hector se vyjádřil, že v dnešním světě je mnoho lidí, kteří se snaží za použití lživých a pokroucených informací očerňovat Čínu. Pomoci svého blogu chce přispět k tomu, aby “západ lépe porozuměl Číně”.

Chci ukázat světu pravdu

fact-check China je blog, který boří mýty o Číně. Jak Hector při našem rozhovoru řekl, impulsem pro vytvoření stránek bylo, že po vypuknutí epidemie koronaviru se v mediích začali objevovat falešné informace o Číně. Většina těchto negativních článků je postavena na stejném principu:  zprávy jsou krátké se silnou rétorikou a žádnými zdroji. Ve skutečnosti se dají tyto fámy rozptýlit během několika minut vyhledávání na internetu a já jsem se rozhodl to udělat, poskytnout lidem skutečný zdroj informací.

“Čína lhala o počtech mrtvých? FÁMA!” Takhle Hector uvozuje článek ze 7. června 2020. Následující obrázek jasně zobrazuje nízký počet mrtvých ve všech asijských zemích  v porovnání se západem k 13. březnu. Z něho je jasně patrné, že země regionu Asie a Pacifiku jsou mnohem efektivnější při předcházení smrti pacientů s COVID-19 než západ. Hector k článku přikládá krátké vysvětlení a zdroj na oficiálních stránkách WHO.

“Rozhodl jsem se, že každý článek budu psát co nejkratší, což více reflektuje současný styl konzumace zpráv a čtenářské návyky lidí.”

Za pouhý měsíc si stránky získaly značnou pozornost a během minulého týdne se jim podařilo zdvojnásobit počty zobrazení. Lidé si článek rádi sdílí s členy rodiny i mezi přáteli.

Hector uvedl, že se ve volném čase po práci zajímá a hodně čte o tématech související s Čínou, což mu dává nápady na obsah jeho stránek. Přesto, že může stránky aktualizovat až po práci, slibuje, že dokud se budou “šířit fámy” o Číně, nepřestane s jejich vyvracením.

V tuto chvíli plánuji zapojit dobrovlníky k překladu stránek do dalších jazyků, především angličtiny. Také plánuji začít rubriku o Čínské kultuře a jejím vývoji v posledních letech (především hudbě). Západ má velice rád hudbu, takže chci přispět k lepšímu nazírání na Čínu.

Předsudky pramení z neporozumění Číně

Během interview Hector vzpomínal: “Když jsem byl kluk, tak jsem ve zprávách neustále slýchal o rychlém rozvoji Číny a zároveň jsem slýchal, že tam je život velmi těžký. Říkal jsem si tehdy to je zvláštní, jak může ta země na jedné straně bohatnout a vzkvétat, zatímco na druhé straně se o ní říká, že se tam žije špatně. To nedává smysl.”

Po příjezdu do Číny si Hector stále více uvědomoval předsudky a negativní diskurz proti Číně. “Na jedné straně to je kvůli tomu, že západní media vždy ráda zdůrazňují Čínská negativa, ale taky si myslím, že to je kvůli tomu, že o Číně ví cizinci příliš málo. Proto také snadno uvěří mýtům a polopravdám.”

Nejhorší není to, že by Trump vykládal hlouposti o Číně každý den, ale že jeho výroky spousta lidí považuje za fakta a dokonce si nikoho neuvědomuje, že je poškozováno “Společenství sdíleného osudu lidstva“. Velmi se bojím, že následující generace bude těmito proti-čínskými výroky otrávena.

Hector se pokusil bořit mýty o Číně na západních sociálních mediích, ale platforma Facebooku jeho snahu o propagaci zhatila. “Přístup Facebooku je neuvěřitelný. Není to už jen otázka cenzury, ale oni mě zablokovali veškeré snahy o vytvoření účtu a zasílání zpráv.” říká Hector. “Facebook si samozřejmě myslí, že je v pořádku když je Internet zahlcen falešnými zprávami o Číně, protože to je pro ně důkazem svobody slova, ale když se pokusíte tyto fámy vyvrátit, tak už se jim tahle svoboda nelíbí.”

Čína a západ mají mnoho společného

Když jsme se bavili o dojmu z Číny, tak Hector rád cituje s děl, která četl během svých studií na vysoké škole. V té se o Číňanech píše jako o “Asijských středomořcích”. Protože Číňané jsou velmi vstřícní a také rádi tráví čas s přáteli stejně tak jako lidé žijící kolem středozemního moře. “Samozřejmě existuje mnoho rozdílů mezi Čínou a západem, ale toho společného je mnohem více, než se může na první pohled zdát.” říká Hector.

Hector miluje čcínskou historii a filmy od režiséra 张艺谋(Zhang Yimou), to ho přimělo jít na “Asijská studia”. Později se oženil se svou čínskou přítelkyní a usadil se v Chongqingu.

Je to dobrý pocit, žít v Číně. Ve srovnání s neustálou stagnací v Evropě se mi líbí ten pocit neutuchajícího vývoje.

Categories
čínské zprávy HSK

Nová zkouška HSK verze 3.0 bude mít 9 úrovní

Nová zkouška HSK verze 3.0 bude mít 9 úrovní

Dnes si povíme o tom jak bude nová zkouška HSK vypadat v budoucnosti. Pokud si chcete přečíst jak vypadala zkouška HSK ve verzi 1.0 a 2.0 můžete tak učinit ZDE.

originál na 元任对外汉语(CHN)

Co je HSK? HSK je oficiální zkouškou úrovně čínského jazyka hanyu shuiping kaoshi, a tedy spojením prvních písmen jejího čínského názvu. Jednoduše lze chápat HSK jako ekvivalent anglických zkoušek IELTS a TOEFL. 

K čemu je HSK? Stejně jako pro TOEFL a IELTS, pokud se zahraniční studenti hlásí na čínské vysoké školy, musí prokázat znalost čínského jazyka prostřednictvím HSK testu. Ten je z nařízení ministerstva školství vyžadován pro všechny zahraniční studenty studující na čínských vysokých školách. Mnoho korejských a japonských firem také vyžaduje HSK po svých zaměstnancích. HSK není jen důkazem znalostí čínštiny, ale váže se přímo na získání stipendia a je důležité při hledání práce.

Proto, stejně tak jako čínští studenti vynaloží spoustu úsilí a času na přípravu ke zkouškám TOEFL a IELTS, stráví mnoho cizinců spoustu peněz, času a úsilí při přípravě na HSK.

V budoucnu se HSK může stát jednou ze součástí zkoušek pro imigranty. 

Pokud si chcete přečíst o předchozích verzích zkoušky HSK pak můžete ZDE.

HSK verze 3.0

S rozvojem zahraničního čínského vzdělávání a novým konceptem mezinárodních jazykových standardů představovaným “Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky” (CEFR) a “Americkou radou pro výuku cizích jazyků” (ACTFL) si stále více lidí uvědomuje, že HSK rámec je nedostačující. Aby mohl být provozován jako mezinárodní standard výuky, testování a hodnocení musí se neustále vyvíjet.

Ve skutečnosti ve vytváření standardů podniká vedení Konfuciova institutu po celou dobu mnoho kroků:  postupně byli vydány „Přehled a osnovy čínské slovní zásoby a čínského písma“ (1992), „Přehled úrovní čínštiny a čínské gramatiky“ (1996), “Standardy čínské kvalifikace” (2007), “Standardy pro učitele čínštiny” (2007), “Obecná osnova pro mezinárodní výuku čínštiny” (2008), “Principy HSK testování” (2009), “Rozdělení úrovní čínské slovní zásoby, znaků a slabik pro mezinárodní vzdělávání” (2010) atd.

V takovém prostředí, vyvstala potřeba vytvořit “Standardy pro úroveň čínského jazyka”, které navazují na základy a podstatu tradic čínského písma. Adoptovat standardy jiných světových jazyků, vyjít z bohatých zkušeností z výuky čínštiny jako cizího jazyka a soustředit se na studenty. Zformovat nový “profesionální, otevřený, inklusivní” systém standardů, který povede studenty, výuku, testy a hodnocení ve výuce čínštiny jako cizího jazyka k položení dobrých základu v rozvoji mezinárodního čínského vzdělávání.

Na základě výše uvedených skutečností a všeobecného konsensu zahájilo ředitelství Konfuciova institutu za podpory desítek čínských i zahraničních odborníků a komise čínského národního jazyka od roku 2015 vývoj standardů nových. Po pěti letech náročné práce se zrodili nové “Standardy pro úroveň čínského jazyka”. Obsahuje 3 zásadní změny: Za prvé, odráží jedinečnost čínštiny a zahrnuje 4-dimenzionální systém kvantitativních indikátorů: slabik, znaků, slovní zásoby a gramatiky, pro přesné zmapování úrovně čínštiny studenta. Za druhé, v souladu s dalšími mezinárodními standardy hodnocení jazykových úrovní jako je CEFR, ACTFL a další, rozděluje úrovně na konvenční “začátečníky, středně pokročilé a pokročilé”. Kombinuje úrovně HSK v souladu s touto terminologií na 3 stupně a 9 úrovní tak jak je uvedeno v tabulce 1.

V porovnání s testovacími požadavky HSK se tak nejen zvyšuje množství slabik a čínských znaků, ale především se výrazně zvyšují požadavky na slovní zásobu, zejména v pokročilých úrovních 7-9. Za třetí, uchyluje se k všeobecně přijímané teorií studia jazyků, zejména modelů komunikačních jazykových schopností Bachmanna. Kombinuje čínské charakteristiky, pro každý stupeň a úroveň, využívá jazykové kvantitativní indikátory, komunikační dovednosti a obsah tematických okruhů, tři jazykové dimenze úrovně. Pět jazykových dovedností: poslech, mluvení, čtení, psaní a překlad, pak dohromady vytváří nový model 3+5. Jinými slovy, nová metoda 3+5 popisuje úroveň čínštiny studenta komplexně a ve 3 dimenzích. (viz schéma 1).

nová zkouška HSK verze 3.0
Tabulka 1 – rozdělení úrovní nového HSK verze 3.0
metoda 3+5 pro pro novou zkoušku HSK 3.0
Schéma 1 – metoda 3+5 pro novou zkoušku HSK 3.0

Bezpochyby bude budoucí rozvoj a druhá reforma nové zkoušky HSK úzce spjata se “Standardy pro úroveň čínského jazyka“. Bude prosazovat vědecký přístup, bude vycházet z pomoci studentům ve zlepšování jejich úrovně a neustále prosazovat učební a výukový model HSK verze 3.0. Je tedy zřejmé, že HSK a její značka se nebude vzdalovat od současných světových jazykových standardů, ba naopak bude neodmyslitelně spjata s rodinou systémů standardizačních průvodců pokrývajících výuku, testování a hodnocení čínštiny pro cizince.

Hodnocení autorů: Nová zkouška HSK 3.0 byla oznamována na různých sjezdech a fórech již od minulého roku(2019). Nyní byl již plán 3 stupňů a 9 úrovní schválen a celé odvětví průmyslu navázaného na HSK zkoušky budou čekat velké změny. Po tom co bude definována osnova dojde k revizi skutečných i simulačních zadání a vydavatelé učebnic pro HSK začnou neprodleně tisknout nové verze příručky “Standardní kurs HSK”. V budoucnu se cílovou skupinou pokročilých úrovní HSK testů stanou zejména Japonci a Korejci, stejně tak jako se bude HSK výuka rozšiřovat především v jihovýchodní Asii.

Poznámka překladatele:  Zatím není jisté jak přesně budou jednotlivé stupně vypadat, ale prozatím můžete nahlédnou do rozdělení 4-dimenzionálního modelu pro jednotlivé úrovně. Jedno je jisté, zatímco Asijští studenti si stěžovali na na jednoduchost HSK verze 2.0 tak pro Evropské a Americké studenty bylo HSK6 mnohdy nedosažitelné. Souhlasím s potřebou nové zkoušky pokud má připravit studenty na studium na vysoké škole nebo zaměstnání, a doufám, že na rozdíl od předchozí verze HSK verze 1.0 a 2.0 nebude nová zkouška HSK verze 3.0 cvičením v čínské lingvistice, ale opravdu bude respektovat přípravu studentů na reálné situace. Jako největší problém vidím různorodost témat a slovní zásoby, která je nevyhnutelná v ůzce specializované moderní společnosti. Rád bych viděl možnost volby zaměření testových otázek podle určitých oborů.

Pro informace o historii zkoušky HSK si můžete přečíst předešlý článek: Historie zkoušky HSK

Categories
čínské zprávy HSK

Historie zkoušky HSK

Historie zkoušky HSK

Provedu vás historií zkoušky HSK a tím jak vypadala do roku 2020. Pokud si chcete přečíst jak vypadá nová zkouška HSK verze 3.0 můžete tak učinit ZDE.

původní článek: 元任对外汉语 (CHN)

Co je HSK? HSK je akronym pro oficiální zkoušku úrovně čínského jazyka hanyu shuiping kaoshi, a vznikla tedy spojením prvních písmen jejího čínského názvu. Jednoduše lze chápat HSK jako ekvivalent anglických zkoušek IELTS a TOEFL. 

K čemu je HSK? Stejně jako pro TOEFL a IELTS, pokud se zahraniční studenti hlásí na čínské vysoké školy, musí prokázat znalost čínského jazyka prostřednictvím HSK testu. Ten je z nařízení ministerstva školství vyžadován pro všechny zahraniční studenty studující na čínských vysokých školách. Mnoho korejských a japonských firem také vyžaduje HSK po svých zaměstnancích. HSK není jen důkazem znalostí čínštiny, ale váže se přímo na získání stipendia a je důležité při hledání práce.

Proto, stejně tak jako čínští studenti vynaloží spoustu úsilí a času na přípravu ke zkouškám TOEFL a IELTS, stráví mnoho cizinců spoustu peněz, času a úsilí při přípravě na HSK.

V budoucnu se HSK může stát jednou ze součástí zkoušek pro imigranty. 

HSK verze 1.0

V roce 1984, pro zajištění rozdělení zahraničních studentů spustila čínská národní vzdělávací komise projekt na vytvoření jednotné zkoušky čínského jazyka nazvané HSK. Po 6 letech vývoje, výzkumu a testování bylo v roce 1990 zahájeno oficiální HSK testování a od roku 1991 se začalo s implementací zkoušky mimo ČLR. Roku 1997 byli ustanoveny 3 stupně (začátečníci, středně pokročilý a pokročilý) tvořené 11 úrovněmi zkoušky. Roku 1992 byly také vydány “Metodické pokyny pro zkoušky z čínského jazyka (HSK)”, podle nich bylo ustanoveno, že HSK je zkouškou jazyka pro nerodilé mluvčí čínštiny a definovány její základní standardy. 汉语水平考试, v pinyinu hanyu shuiping kaoshi, dalo vzniknout zkratce HSK. Od té doby je systematicky budována značka HSK a její pozice jako národní zkoušky čínského jazyka. Do roku 2003 absolvovalo HSK zkoušku na 26 tisíc studentů v 46 centrech v 29 zemích světa.

Hodnocení autorů: V této verzi bylo HSK rozděleno na začátečníky (úroveň 1-3) mírně s středně pokročilé (úroveň 4-8) a pokročilé (úroveň 9-11). Když se studenti nechávali testovat, většina se snažila překonat úroveň 6 nebo 8, pokud uspěli u úrovně 10 byli považováni za mimořádně nadané až božské. HSK verze 1.0 byla poměrně těžká, dá se říct, že byla tak těžká až z ní lidé bláznili a vyústila ve vytvoření specializovaných tréninkových center. V té době byla HSK zkouška především pro Korejce, pro které úspěšné absolvování HSK8 bylo základem pro získání práce ve firmách jako LG, Samsung a SK.

Poznámka překladatele: Vzhledem k tomu, že je zkouška už dost stará potkal jsem jen jednoho člověka, který jí absolvoval. Můj korejský spolužák na univerzitě byl nejstarší z ročníku a jako jediný z cizinců neměl nové HSK. Udělal však HSK9 ve staré verzi zkoušek. Nové HSK6 popisoval takto: “opravdu to není tak těžké jak to vypadá. Je tam sice hodně slovíček, ale gramatika je jednoduchá a oproti zkoušce co jsem dělal já to je mnohem jednodušší. Pokud bude škola chtít, rád jí udělám znovu v novém formátu.” Piaoge má sice silný akcent, ale v gramatice byl lepší než rodilí mluvčí co s námi chodili do ročníku.

HSK verze 2.0

Roku 2004 byla spolupráce mezi Čínou a zahraničím navázána pomocí Konfuciových institutů a celý svět se začal o Činu zajímat. Přibilo zapálených sinologů, jenže všeobecná znalost byla velmi nízká. Za účelem zlepšení HSK testu a aby pomohlo zahraničním studentům čínštiny v systematickém zvyšování úrovně čínského jazyka, nařídilo vedení Konfuciova institutu na každé z poboček provádět nejen výuku, ale i zkoumat situaci výuky čínštiny v zahraničí, a poučit se z výsledků výzkumu v oblasti lingvistiky a pedagogiky. Díky tomu mohl být roku 2009 vydán nový a předělaný HSK test.

Změny v novém HSK testu byli 4: Za prvé, zavedla koncept výuky soustředěný na studenty podle principu “kombinované testování a vyučování, za účelem testování se učíme, za účelem testování vyučujeme”. Za druhé, přeorganizovala úrovně zkoušky z 11 na 6 a zároveň zmenšila rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi. Také upravila množství požadované slovní zásoby, především pro začátečníky, kde na HSK1 je zapotřebí jen 150 slovíček. Za třetí, představila styl vyučován/učení založený na tématech a úkolech, které více reflektovali skutečné použití jazyka. Následné vydání učebnice “Standardní kurz HSK” se dočkalo velmi vřelého přijetí a bylo prodáno na 1,5 milionu výtisků. Za čtvrté, výrazně se zvýšila nabídka služeb spojených se zkouškou. Konzultace, přihlášky a výsledky testů dostupné online se stali standardem a možnost online testování dosáhla 40%. Dále pak kvůli velkému množství testových otázek začali vznikat adaptivní testy řízené UI, domácí testování, cvičné testy a další. 10 let po reformě se HSK testy rychle rozšířili a na konci roku 2019 proběhlo ve 150  zemích světa v 1229 centrech na 800 tisíc testů.

Hodnocení autorů: Společně s budováním Konfuciových institutů se počet studentů čínštiny neustále zvyšuje.  První reforma HSK byla navržena tak aby mohli studenti systematicky zvyšovat svou úroveň čínštiny, dosahovat dobrých výsledků a zároveň měli začátečníci k čínštině lepší přístup.

Poznámka překladatele: Rozdělení do 6 úrovní soudruzi zas tak skvěle nezvládly. Drželi se starého způsobu tvoření stupňů zdvojnásobování množství požadovaného počtu slovíček. Takže zatímco na úroveň 1 jich stačilo 150 na úroveň 6 jich bylo nutno znát 5000. Úrovně 1-3 tak mnozí přeskakovali, protože byly až primitivně jednoduché. Přechod z HSK3 na HSK4 je velký skok a z HSK4 na HSK5 je skok ještě extrémnější. Na úrovni 4 se hodně (západních) studentů zastavilo a přechod z HSK5 na HSK6 představoval další 2 roky studia. Přesto mnohem více studentů dosáhne na nejvyšší úroveň zkoušky než tomu bylo v předchozí verzi.

Tak vypadala historie zkoušky HSK do roku 2020. Od roku 2020 je v plánu nový standard zkoušky HSK o kterém můžete číst v následujícím článku: Nová zkouška HSK verze 3.0 bude mít 9 úrovní