5X5 červenec 2024
Co dělám:
Na začátku června jsem vyjel do Guizhou do velmi malého městečka SiNan 思南 (215 tisíc obyvatel) v severní části provincie Guizhou 贵州, prefektuře ZunYi 遵义, kde se mimochodem vyrábí nejznámější značka čínského destilátu Baijiu (CZE) (白酒 pai ťiou) značky maotai (ENG)(茅台 mao tai). Zatímco studenti se prali se závěrečnými zkouškami a užívali si promoci já jsem začal trénovat psaní čínského písma na klasických básních čínských klasiků. Ještě před odjezdem do Evropy jsem zavítal do IMPROV baru, rozloučil se s Thomasem při sledování fotbalového mistrovství a vyzvedl si další knížku – viz. sekce Co čtu. S kubánskými kolegy jsme vyšlápli horu KuaiJi 会稽山, kde podle legendy zemřel starověký císař a vzor čínských cností DaYu大禹 (CZE). Do ČR jsem dorazil 3.7. a už jsem se stihl zapojit do 2 RPG kampaní v Alien RPG (CZE) a DrD2 (CZE) a zahrát si velmi povedenou stolní hru Mice and Mystics (CZE) na Smíchově v Holečkově ulici 44, kde budu bydlet 2 měsíce, tak se nestyďte napsat na whatsapp nebo mail a vezmu vás na čaj:-)
Co čtu:
Alexandr Solženicyn – Jeden den v životě Ivana Denisoviče (CZE) – Lidi jsou na sebe zlý ***** vždy a všude, i v tak odporném prostředí jako je gulag. I přesto je konec plný vděčnosti a naděje, když hlavní hrdina usíná v chladných kasárnách ruské sibiře a vyjmenovává pro sebe věci, které ten den vykonal a za které je vděčný. Jeden den ja protkán vzpomínkami a bezpočtem reminiscencí postav z gulagu, a že jich není málo, včetně těch vypravěčových a ani ty často nejsou nijak vřelé. Autor dokáže napínavě popisovat i takovou činnost jako je pokládání cihlové zdi za mrazivého dne sibiřské zimy a nejen to, deprese, ostrý vítr sibiřských planin, tíha věčného sněhu, oslepující paprsky mrazivého poledního slunce, špína, bezmoc…především ta deprese a bezmoc je vykreslena geniálně právě pomocí Ivanova/Alexandrova věcného tonu se kterým popisuje detaily hrůzného života ve studeném lágru. Depresivní a veskrze negativní pocity, které mi četba textu navozovala pak byly v několika málo odstavcích vykoupeny pozitivními skoro radostnými představami a rituály držícími Ivana Děnisoviče na živu. Co si z knihy odnáším já, je právě to, že naplnění života nespočívá v jeho pohodlnosti, ale v dobře vykonané práci, osobní spokojenosti či smířením s tím jací jsme, a že jídlo se má vychutnávat v každém soustu. za úsporný formát a pozitivní tečku 7/10
Kde cestuji:
SiNan (CN) 思南 – Na oslavu Dračích lodí (CZE) 8-10 června jsem se jel podívat do opravdu malého města / okresu SiNan (215 tisíc obyvatel) v provincii Guizhou (CZE) 贵州 (Kuei-čou). Provincie Guizhou je známá svým pálivým jídlem a především nejpopulárnější pálenkou a národním Čínským špiritusem maotai (ENG) (茅台 mao tai), která se vyrábí v nedalekém městě ZunYi 遵义市. Sice celé 3 dny pršelo, ale rodina ve které jsem trávil čas se sešla na oslavu svátku Dračích lodí a uvařila úžasné jídlo. Zdejší jídlo hodně připomíná to chongqingské a mnozí lidé rozumějí a mluví chongingským dialektem, tak jsem zažil pěkné deja-vu. Vzhledem k tomu, že městečko SiNan leží na levém břehu řeky 乌江 (po 500 Km se vlévá do Yangtze) a na skalách rozprostírajících se podél něj, je zde také mnoho horkých pramenů a tak jsem část návštěvy strávil v lázních.
Co mě pobavilo:
Upřímné reklamy:Kdyby AI byla upřímná (ENG) – Dlouho jsem se na YT nedostal, ale ty proklaté neurální cesty, které jsou zodpovědné za zvědavost a zábavu jsou nesmrtelné, takž jem se po znovunabytí Internetové svobody vydal do pekla YT. Na „doporučení” jsem otevřel asi 5 videí a jedním z nich byl Roger (ENG). Tenhle borec je zosobněním upřímného Horsta Fuchse (budiž mu teleshoping lehký) jak ho známe my děti let 8x / 9X a TV Nova. Roger za ta léta (8 let) zestárnul jak ten Horst, ale témata a náměty jsou nevyčerpaelné. Nejlepší flák upřímné reklamy na kafe, ale zatím nic nepřekonalo.
Co kupuji:
Eternico Home Keyboard – protože mi CZC pohltil zahraniční investor Allegro, tak jsem nakupoval u zelenýho skřeta. Dementní reklama taky reklama a toho zelenýho z**** (CZE) my nikdo z hlavy nevymaže, je to stejně kopie mimozemšťana z Příběhu hraček. Výběr trval jako vždy celou věčnost, neb nepřeberné množství generických klonů je tak velké, že bez filtrů by se můj mozek zbláznil. Ale protože bez klávesnice se PC ovládat opravdu nedá, tak se můj výběrový cyklus smrskl jen na necelou hodinku. Ráno v 8 jsem si mohl v blízkém boxu vyzvednout ovládač svého stařičkého stroje (seriously who uses PC in 2024) a konečně začít pracovat. Lepší než minulá volba klávesnice a 9/10
KMM
