Ahoj vespolek, Svět je po COVID vlně číslo 1, karanténu jsme přežili ve zdraví a já vám v čerstvém 5X5 oběžníku přináším novinky o tom co čtu, co poslouchám, na co koukám, co mě zaujalo na internetu a jak cvičím. Fotoreport najdete pod webovou verzí oběžníku.
Medium: Skutečné statistiky policejních zásahů v USA(ENG) – Všechno je o sledovanosti a výnosu z reklamy, proto je mnohonásobně výhodnější reportovat o zabitém černochovi než o zabitém bělochovi (v Americe). A tak, zatímco se televizní programy sjíždí na černých lajnách, nám vzniklo nové autonomní území v Seattlu zvané CHAZ(Capitol Hill autonomous zone). Hodnoty policisty zabitých neozbrojených Američanů nejsou zrovna příznivé(1000 lidí za rok 2019), ale stále v nich vyhrávají ti se světlejší pletí(19:9). Pokud 13% populace páchá 53% všech vražd, tak se nemůžu divit, že při jejich kontrole používají “orgáni” více donucovacích prostředků.
Co mě zaujalo na internetu:
Generátor kavárenského ruchu (ENG) – Od Barbary Oakley z kurzu Learning How to Learn(CZ) (Učíme se jak se učit). V době karantén a sociálního distancingu přijde vhod, že je možné alespoň simulovat hluk společnosti ostatních lidí. V generátoru lze nastavit ruchy prostředí tak aby jste se cítili jako ve své oblíbené kavárně.
Jak cvičím:
Po měsíci pravidelného (2Xtýdně) běhání a tréninku s vlastním tělem jsem se vrátil na původních 12 shybů a 10s ve stoji na rukou(výjimečně i 20s). Taky se mi konečně nechce po doběhnutí 4km omdlít. Se svou aktuální váhou 65 kilo, tedy o 4-6 kilo víc než před příjezdem do CR, to považuju za super úspěch. Když otevřeli posilovny, hned jsem s Honzou vyrazil navázat na předchozí režim, tak držte palce ať jde to zvedající se panděro zase pěkně dolu.
Na co koukám:
CT24: Dějiny prostřednictvím Kingdome Come na Masarykově univerzitě (CZE) – steal like a teacher. Takhle si představuji využití moderních technologií při výuce. Velmi dobře zvolená metoda výuky spojená s aktuálním děním a toho co cílovou skupinu baví. Spojení her a výuky historie nebo jazyků je cesta do študákovy duše. Ne nadarmo považuji Diablo 2 za nástroj, který mě opravdu naučil Anglické výslovnosti a gramatice.
Co poslouchám:
Nigel Stanford: AUTOMATICA – Vizualizována technologie. Nevím jestli je to víc optické nebo sluchová slast. Tenhle umělec má co nabídnout a jeho schopnosti jsou úžasné. Nigelovi další klipy přinášejí spojení technologie, fyziky a hudby v precizním vizuálním provedení. Děkuji Davide! 9/10
Electro swing – veselé, skákací, houpací, prostě náladu pozvedající piano, klarinet a big band. Takhle ve 2 ráno pracuji na písemkách, poslouchám klasiku od Pendulum a mám těch rychlých beatů plnou mozkovnu, oči se klíží…a YT algoritmus nabídnul ELEKTRO SWING. Netřeba kaféé, stačí jet v rytmu swingu. 9/10
Díky kamarádi a přátelé, že jste na příjmu. Budu posílat zprávy o životě mimo Čínu a online výuce češtiny dál. Dejte vědět, co vás zaujalo a co byste naopak v oběžníku rádi změnili.
Underground metal koncert na ukončení karantény1. oslava narozenin v CR po 9 letech byla skvěláPočasí v Tachově je ideální na venkovní aktivityZatímco na horách pršíNa věž v korunách stromů jsme se nedostali, ale i tak to byl super zážitekSpánek je základem zdravého životního styluRok tygra?!červnová pochoutka
V originálním titulku “Španělský mladík Hector Gomez: Pro Čínu bořím mýty”
Hector Goméz pochází ze Španělska a od roku 2012 žije v Číně a v současné době pracuje v soukromé hudební škole v Chongqingu.
Během epidemie koronaviru se v médiích objevilo spousty nepravdivých informací o Číně a lživé články se šířili po Internetu jako požár. Hector se na to nemohl dívat a tak v čase volna založil blog “fact-check China“. Hector se vyjádřil, že v dnešním světě je mnoho lidí, kteří se snaží za použití lživých a pokroucených informací očerňovat Čínu. Pomoci svého blogu chce přispět k tomu, aby “západ lépe porozuměl Číně”.
Chci ukázat světu pravdu
fact-check China je blog, který boří mýty o Číně. Jak Hector při našem rozhovoru řekl, impulsem pro vytvoření stránek bylo, že po vypuknutí epidemie koronaviru se v mediích začali objevovat falešné informace o Číně. Většina těchto negativních článků je postavena na stejném principu: zprávy jsou krátké se silnou rétorikou a žádnými zdroji. Ve skutečnosti se dají tyto fámy rozptýlit během několika minut vyhledávání na internetu a já jsem se rozhodl to udělat, poskytnout lidem skutečný zdroj informací.
“Čína lhala o počtech mrtvých? FÁMA!” Takhle Hector uvozuje článek ze 7. června 2020. Následující obrázek jasně zobrazuje nízký počet mrtvých ve všech asijských zemích v porovnání se západem k 13. březnu. Z něho je jasně patrné, že země regionu Asie a Pacifiku jsou mnohem efektivnější při předcházení smrti pacientů s COVID-19 než západ. Hector k článku přikládá krátké vysvětlení a zdroj na oficiálních stránkách WHO.
“Rozhodl jsem se, že každý článek budu psát co nejkratší, což více reflektuje současný styl konzumace zpráv a čtenářské návyky lidí.”
Za pouhý měsíc si stránky získaly značnou pozornost a během minulého týdne se jim podařilo zdvojnásobit počty zobrazení. Lidé si článek rádi sdílí s členy rodiny i mezi přáteli.
Hector uvedl, že se ve volném čase po práci zajímá a hodně čte o tématech související s Čínou, což mu dává nápady na obsah jeho stránek. Přesto, že může stránky aktualizovat až po práci, slibuje, že dokud se budou “šířit fámy” o Číně, nepřestane s jejich vyvracením.
V tuto chvíli plánuji zapojit dobrovlníky k překladu stránek do dalších jazyků, především angličtiny. Také plánuji začít rubriku o Čínské kultuře a jejím vývoji v posledních letech (především hudbě). Západ má velice rád hudbu, takže chci přispět k lepšímu nazírání na Čínu.
Předsudky pramení z neporozumění Číně
Během interview Hector vzpomínal: “Když jsem byl kluk, tak jsem ve zprávách neustále slýchal o rychlém rozvoji Číny a zároveň jsem slýchal, že tam je život velmi těžký. Říkal jsem si tehdy to je zvláštní, jak může ta země na jedné straně bohatnout a vzkvétat, zatímco na druhé straně se o ní říká, že se tam žije špatně. To nedává smysl.”
Po příjezdu do Číny si Hector stále více uvědomoval předsudky a negativní diskurz proti Číně. “Na jedné straně to je kvůli tomu, že západní media vždy ráda zdůrazňují Čínská negativa, ale taky si myslím, že to je kvůli tomu, že o Číně ví cizinci příliš málo. Proto také snadno uvěří mýtům a polopravdám.”
Nejhorší není to, že by Trump vykládal hlouposti o Číně každý den, ale že jeho výroky spousta lidí považuje za fakta a dokonce si nikoho neuvědomuje, že je poškozováno “Společenství sdíleného osudu lidstva“. Velmi se bojím, že následující generace bude těmito proti-čínskými výroky otrávena.
Hector se pokusil bořit mýty o Číně na západních sociálních mediích, ale platforma Facebooku jeho snahu o propagaci zhatila. “Přístup Facebooku je neuvěřitelný. Není to už jen otázka cenzury, ale oni mě zablokovali veškeré snahy o vytvoření účtu a zasílání zpráv.” říká Hector. “Facebook si samozřejmě myslí, že je v pořádku když je Internet zahlcen falešnými zprávami o Číně, protože to je pro ně důkazem svobody slova, ale když se pokusíte tyto fámy vyvrátit, tak už se jim tahle svoboda nelíbí.”
Čína a západ mají mnoho společného
Když jsme se bavili o dojmu z Číny, tak Hector rád cituje s děl, která četl během svých studií na vysoké škole. V té se o Číňanech píše jako o “Asijských středomořcích”. Protože Číňané jsou velmi vstřícní a také rádi tráví čas s přáteli stejně tak jako lidé žijící kolem středozemního moře. “Samozřejmě existuje mnoho rozdílů mezi Čínou a západem, ale toho společného je mnohem více, než se může na první pohled zdát.” říká Hector.
Hector miluje čcínskou historii a filmy od režiséra 张艺谋(Zhang Yimou), to ho přimělo jít na “Asijská studia”. Později se oženil se svou čínskou přítelkyní a usadil se v Chongqingu.
Je to dobrý pocit, žít v Číně. Ve srovnání s neustálou stagnací v Evropě se mi líbí ten pocit neutuchajícího vývoje.
Dnes si povíme o tom jak bude nová zkouška HSK vypadat v budoucnosti. Pokud si chcete přečíst jak vypadala zkouška HSK ve verzi 1.0 a 2.0 můžete tak učinit ZDE.
Co je HSK? HSK je oficiální zkouškou úrovně čínského jazyka hanyu shuiping kaoshi, a tedy spojením prvních písmen jejího čínského názvu. Jednoduše lze chápat HSK jako ekvivalent anglických zkoušek IELTS a TOEFL.
K čemu je HSK? Stejně jako pro TOEFL a IELTS, pokud se zahraniční studenti hlásí na čínské vysoké školy, musí prokázat znalost čínského jazyka prostřednictvím HSK testu. Ten je z nařízení ministerstva školství vyžadován pro všechny zahraniční studenty studující na čínských vysokých školách. Mnoho korejských a japonských firem také vyžaduje HSK po svých zaměstnancích. HSK není jen důkazem znalostí čínštiny, ale váže se přímo na získání stipendia a je důležité při hledání práce.
Proto, stejně tak jako čínští studenti vynaloží spoustu úsilí a času na přípravu ke zkouškám TOEFL a IELTS, stráví mnoho cizinců spoustu peněz, času a úsilí při přípravě na HSK.
V budoucnu se HSK může stát jednou ze součástí zkoušek pro imigranty.
Pokud si chcete přečíst o předchozích verzích zkoušky HSK pak můžete ZDE.
HSK verze 3.0
S rozvojem zahraničního čínského vzdělávání a novým konceptem mezinárodních jazykových standardů představovaným “Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky” (CEFR) a “Americkou radou pro výuku cizích jazyků” (ACTFL) si stále více lidí uvědomuje, že HSK rámec je nedostačující. Aby mohl být provozován jako mezinárodní standard výuky, testování a hodnocení musí se neustále vyvíjet.
Ve skutečnosti ve vytváření standardů podniká vedení Konfuciova institutu po celou dobu mnoho kroků: postupně byli vydány „Přehled a osnovy čínské slovní zásoby a čínského písma“ (1992), „Přehled úrovní čínštiny a čínské gramatiky“ (1996), “Standardy čínské kvalifikace” (2007), “Standardy pro učitele čínštiny” (2007), “Obecná osnova pro mezinárodní výuku čínštiny” (2008), “Principy HSK testování” (2009), “Rozdělení úrovní čínské slovní zásoby, znaků a slabik pro mezinárodní vzdělávání” (2010) atd.
V takovém prostředí, vyvstala potřeba vytvořit “Standardy pro úroveň čínského jazyka”, které navazují na základy a podstatu tradic čínského písma. Adoptovat standardy jiných světových jazyků, vyjít z bohatých zkušeností z výuky čínštiny jako cizího jazyka a soustředit se na studenty. Zformovat nový “profesionální, otevřený, inklusivní” systém standardů, který povede studenty, výuku, testy a hodnocení ve výuce čínštiny jako cizího jazyka k položení dobrých základu v rozvoji mezinárodního čínského vzdělávání.
Na základě výše uvedených skutečností a všeobecného konsensu zahájilo ředitelství Konfuciova institutu za podpory desítek čínských i zahraničních odborníků a komise čínského národního jazyka od roku 2015 vývoj standardů nových. Po pěti letech náročné práce se zrodili nové “Standardy pro úroveň čínského jazyka”. Obsahuje 3 zásadní změny: Za prvé, odráží jedinečnost čínštiny a zahrnuje 4-dimenzionální systém kvantitativních indikátorů: slabik, znaků, slovní zásoby a gramatiky, pro přesné zmapování úrovně čínštiny studenta. Za druhé, v souladu s dalšími mezinárodními standardy hodnocení jazykových úrovní jako je CEFR, ACTFL a další, rozděluje úrovně na konvenční “začátečníky, středně pokročilé a pokročilé”. Kombinuje úrovně HSK v souladu s touto terminologií na 3 stupně a 9 úrovní tak jak je uvedeno v tabulce 1.
V porovnání s testovacími požadavky HSK se tak nejen zvyšuje množství slabik a čínských znaků, ale především se výrazně zvyšují požadavky na slovní zásobu, zejména v pokročilých úrovních 7-9. Za třetí, uchyluje se k všeobecně přijímané teorií studia jazyků, zejména modelů komunikačních jazykových schopností Bachmanna. Kombinuje čínské charakteristiky, pro každý stupeň a úroveň, využívá jazykové kvantitativní indikátory, komunikační dovednosti a obsah tematických okruhů, tři jazykové dimenze úrovně. Pět jazykových dovedností: poslech, mluvení, čtení, psaní a překlad, pak dohromady vytváří nový model 3+5. Jinými slovy, nová metoda 3+5 popisuje úroveň čínštiny studenta komplexně a ve 3 dimenzích. (viz schéma 1).
Tabulka 1 – rozdělení úrovní nového HSK verze 3.0
Schéma 1 – metoda 3+5 pro novou zkoušku HSK 3.0
Bezpochyby bude budoucí rozvoj a druhá reforma nové zkoušky HSK úzce spjata se “Standardy pro úroveň čínského jazyka“. Bude prosazovat vědecký přístup, bude vycházet z pomoci studentům ve zlepšování jejich úrovně a neustále prosazovat učební a výukový model HSK verze 3.0. Je tedy zřejmé, že HSK a její značka se nebude vzdalovat od současných světových jazykových standardů, ba naopak bude neodmyslitelně spjata s rodinou systémů standardizačních průvodců pokrývajících výuku, testování a hodnocení čínštiny pro cizince.
Hodnocení autorů: Nová zkouška HSK 3.0 byla oznamována na různých sjezdech a fórech již od minulého roku(2019). Nyní byl již plán 3 stupňů a 9 úrovní schválen a celé odvětví průmyslu navázaného na HSK zkoušky budou čekat velké změny. Po tom co bude definována osnova dojde k revizi skutečných i simulačních zadání a vydavatelé učebnic pro HSK začnou neprodleně tisknout nové verze příručky “Standardní kurs HSK”. V budoucnu se cílovou skupinou pokročilých úrovní HSK testů stanou zejména Japonci a Korejci, stejně tak jako se bude HSK výuka rozšiřovat především v jihovýchodní Asii.
Poznámka překladatele: Zatím není jisté jak přesně budou jednotlivé stupně vypadat, ale prozatím můžete nahlédnou do rozdělení 4-dimenzionálního modelu pro jednotlivé úrovně. Jedno je jisté, zatímco Asijští studenti si stěžovali na na jednoduchost HSK verze 2.0 tak pro Evropské a Americké studenty bylo HSK6 mnohdy nedosažitelné. Souhlasím s potřebou nové zkoušky pokud má připravit studenty na studium na vysoké škole nebo zaměstnání, a doufám, že na rozdíl od předchozí verze HSK verze 1.0 a 2.0 nebude nová zkouška HSK verze 3.0 cvičením v čínské lingvistice, ale opravdu bude respektovat přípravu studentů na reálné situace. Jako největší problém vidím různorodost témat a slovní zásoby, která je nevyhnutelná v ůzce specializované moderní společnosti. Rád bych viděl možnost volby zaměření testových otázek podle určitých oborů.
Pro informace o historii zkoušky HSK si můžete přečíst předešlý článek:Historie zkoušky HSK
